Přežití onkologických pacientů v České republice se výrazně prodloužilo

Navzdory značnému pokroku v diagnostických a léčebných metodách, který byl zaznamenán na začátku 21. století, se délka přežití onkologických pacientů v jednotlivých evropských zemích poměrně výrazně liší. Výsledky byly právě zveřejněny v nejnovější studii EUROCARE-5. Dobrou zprávou pro občany České republiky je významně delší přežití onkologických pacientů v ČR ve srovnání se pacienty v ostatních zemích východní Evropy.


studie EUROCARE-5 hodnotila přežití onkologických pacientů v převážné většině zemí EU

„U drtivé většiny nádorů jsme zásadně poskočili v dosahovaném přežití, což nás fakticky vyřadilo z východoevropských zemí. Jsme v lepším průměru Evropy, anebo na něj ztrácíme jen jednotkové body,“ uvedl ředitel brněnského Institutu biostatistiky a analýz Ladislav Dušek, který česká data pro celoevropskou studii kontroloval.

Studie EUROCARE-5: ČR dohání vyspělou Evropu

Výsledky studie EUROCARE-5 byly publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology [1]. V rámci této studie byly analyzovány údaje z onkologických registrů 29 zemí za účelem srovnání 5letého přežití více než 9 milionů onkologických pacientů v letech 2000–2007.

Nejkratší přežití u většiny nádorových onemocnění bylo zaznamenáno ve východoevropských zemích (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko). Délka přežití je v těchto zemích pod celoevropským průměrem, zvláště pak u nádorů s obecně lepší prognózou. Výjimkou je ovšem Česká republika, která v tomto ohledu začíná dohánět vyspělé evropské země. Příklady pro některé diagnózy uvádí Tabulka 1.

Tabulka 1: Pětileté věkově standardizované relativní přežití dospělých onkologických pacientů, kteří byli diagnostikováni v letech 2000–2007. Údaje jsou v procentech (%), v závorce je 95% interval spolehlivosti (95% IS). Zdroj: De Angelis et al. [1]

Diagnóza celá* Evropa Česká republika (ČR) východní Evropa jižní Evropa střední Evropa severní Evropa Velká Británie
a Irsko
melanom kůže 83,2
(82,9–83–6)
83,4
(82,4–84,3)
74,3
(73,6–75,1)
 82,6
(82,1–83,2)
87,6
(87,2–88,0)
87,7
(87,2–88,2)
 85,6
(85,2–86,0)
karcinom prsu (pouze ženy) 81,8
(81,6–82,0)
78,0
(77,3–78,7)
73,7
(73,2–74,1)
83,6
(83,3–83,9) 
 83,9
(83,6–84,1)
 84,7
(84,4–85,1)
 79,2
(79,0–79,4)
karcinom vaječníku 37,6
(37,1–38,0)
36,3
(35,0–37,6)
34,3
(33,7–35,1)
38,0
(37,3–38,7) 
 40,5
(39,9–41,1)
 41,1
(40,3–42,0)
 31,0
(30,6–31,5)
karcinom prostaty 83,4
(83,1–83,6)
78,2
(77,1–79,2)
72,0
(71,3–72,6)
86,3
(86,0–86,7) 
88,1
(87,9–88,4) 
85,0
(84,6–85,3) 
80,6
(80,3–80,9) 
karcinom ledviny 60,6
(60,2–61,0)
59,9
(58,9–60,9)
57,5
(56,8–58,2)
 64,4
(63,8–65,0)
64,6
(64,1–65,1) 
 55,8
(55,0–56,6)
 47,6
(47,1–48,1)
Hodgkinův lymfom 59,4
(59,0–59,7)
57,3
(56,0–58,5)
49,7
(48,9–50,5)
58,7
(58,2–59,2) 
 62,5
(62,1–62,9)
 63,3
(62,7–63,9)

 57,4
(57,0–57,8)

* Průměr za všechny hodnocené země (viz Poznámka).

Poznámka: Uveden je vždy průměr za danou skupinu zemí:

  • východní Evropa = Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko
  • jižní Evropa = Chorvatsko, Itálie, Malta, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko
  • střední Evropa = Belgie, Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko
  • severní Evropa = Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko
  • Velká Británie a Irsko = Anglie, Irsko, Severní Irsko, Skotsko, Wales

Vynikajícím výsledkem pro Českou republiku je například delší přežití rakoviny prsu ve srovnání s východoevropským průměrem: pětileté přežití v ČR je 78,0 procenta, průměr Evropy je 81,8 procenta, průměr východní Evropy 73,7 procenta. Za zlepšením výsledků stojí organizovaný mamografický screening. Podobně u mužů se lékaři zaměřují na prevenci rakoviny prostaty. Pětileté přežití tak v ČR činí 78,2 procenta, průměr Evropy je 83,4 procenta, průměr východní Evropy 72,0 procenta.

Přežití je podle studie měřítkem efektivity zdravotnického systému. Výsledky léčby zlepšuje využití účinných léků a lepší operační techniky, plošný screening a včasná diagnostika. Zhoršuje je zatížení populace zhoubnými nádory a životní styl v dané zemi. Česká populace je geneticky nejvíce zatížena rakovinou tlustého střeva a konečníku.

Italský tým ocenil země, které mají národní onkologický program a v léčbě se řídí mezinárodně doporučenými postupy. Oboje se týká ČR. „ČR svými nejnovějšími výsledky upoutala evropskou veřejnost a náš informační systém pro hodnocení onkologických center byl dokonce vybrán jako model pro pilotní zapracování nových pravidel hodnocení v EU,“ shrnul Dušek.

Studie IBA MU: ještě optimističtější výsledky

Závěry nejnovější analýzy pětiletého přežití českých pacientů s rakovinou jsou ještě optimističtější než výsledky evropské studie EUROCARE-5. Experti z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity publikovali v odborném časopise Cancer Epidemiology [2] analýzu pětiletého přežití onkologických pacientů v ČR, kteří byli diagnostikováni v letech 2005–2008. Na rozdíl od autorů studie EUROCARE-5 hodnotí čeští autoři přežití onkologických pacientů podle stadia, ve kterém byl zhoubný nádor odhalen; analýza českých dat je tedy mnohem detailnější než v případě celoevropské studie. Výsledky české studie znovu potvrzují, že čím dříve je zhoubné onemocnění diagnostikováno, tím je přežití delší (neboť u časných stadií je léčba výrazně jednodušší a zároveň účinnější).

Tabulce 2 je uvedeno vzájemné srovnání výsledků obou studií (v tomto případě bez rozlišení stadia zhoubného nádoru). Z uvedených čísel je zřejmé, že přežití českých onkologických pacientů, kteří byli diagnostikováni v období 2005–2008, je ještě o něco delší než u pacientů, kteří byli v ČR diagnostikováni s nádorovým onemocněním v letech 2000–2007.

Tabulka 2: Srovnání věkově standardizovaných hodnot 5letého relativního přežití onkologických pacientů v ČR – Studie EUROCARE-5 (2000-2007) a analýza dat NOR provedená IBA MU (2005-2008).

Diagnóza Studie EUROCARE-5 [1]
Hodnocené období: 2000-2007
Studie IBA MU [2]
Hodnocené období: 2005-2008
5leté relativní přežití 95% interval spolehlivosti 5leté relativní přežití 95% interval spolehlivosti
karcinom žaludku 22.0 (21.1-23.0) 22.5 (20.0-25.0)
karc. tlustého střeva 52.5 (51.8-53.2) 53.1 (51.5-54.7)
karcinom konečníku 48.7 (47.9-49.6) * *
karcinom plic 11.5 (11.0-11.9) 11.1 (9.9-12.3)
melanom kůže 83.4 (82.4-84.3) 84.7 (82.2-87.2)
karcinom prsu (ženy) 78.0 (77.3-78.7) 79.8 (78.2-81.4)
karcinom vaječníku 36.3 (35.0-37.6) 38.4 (35.3-41.5)
karcinom prostaty 78.2 (77.1-79.2) 82.2 (78.5-85.9)
karcinom ledviny 59.9 (58.9-60.9) 62.7 (60.2-65.2)
ne-Hodgkinův lymfom 57.3 (56.0-58.5) ** **

Vysvětlivky:
* Studie IBA MU hodnotila tlusté střevo a konečník dohromady.
** Studie IBA MU nehodnotila hematoonkologické diagnózy.

Zavedením adresného zvaní se ČR konečně zařadí mezi vyspělé státy

V České republice v současné době každoročně více než 6 000 žen onemocní rakovinou prsu, přibližně 1 000 žen rakovinou děložního hrdla a přibližně 8 000 osob rakovinou tlustého střeva. Na rakovinu prsu každoročně umírá přibližně 2 000 žen, na rakovinu děložního hrdla přibližně 400 žen; více než 4 000 mužů a žen umírá na rakovinu tlustého střeva. Značné procento zjištěných karcinomů se nachází již ve třetím nebo čtvrtém (tedy nejtěžším) stadiu, kdy jsou vyhlídky pacientů na úplné vyléčení výrazně nižší.

Všechny tyto nepříznivé ukazatele jsou ve vyspělých zemích Evropy významně nižší, a to díky celoplošně organizovaným screeningovým programům, které ročně navštíví až 90 % cílové populace. Zkušenosti ze zemí jako jsou Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Německo nebo Velká Británie ukazují, že celoplošná organizace screeningových programů zvýší návštěvnost a v dlouhodobé perspektivě sníží výskyt těchto závažných onemocnění.

Od ledna 2014 začnou zdravotní pojišťovny v ČR rozesílat pozvánky na preventivní vyšetření, jak 3. prosince 2013 informovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR. V souvislosti se zavedením programu adresného zvaní se očekává významný nárůst pokrytí cílové populace, v dlouhodobém horizontu pak další prodloužení přežití a zároveň pokles mortality těchto typů zhoubných nádorů. Podrobnější informace najdete v reportáži z odborného semináře nazvaného „Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a význam adresného zvaní občanů“, který se konal 5. prosince 2013.

Odkazy na vybrané články v českých médiích

Reference

  1. De Angelis, R. et al. (2013). Cancer survival in Europe 1999—2007 by country and age: results of EUROCARE-5—a population-based study. Lancet Oncol. 2014; 15(1): 23-34. DOI: 10.1016/S1470-2045(13)70546-1
  2. Pavlik T. et al. (2013). Trends in stage-specific population-based survival of cancer patients in the Czech Republic in the period 2000–2008. Cancer Epidemiology DOI: 10.1016/j.canep.2013.11.002

 

Klíčová slova: pětileté relativní přežití, onkologičtí pacienti, EUROCARE-5, srovnání evropských zemí

19.12.2013 IBA MU, ČTK


Zpět